Které dřevo použité k výrobě paličky je to nejlepší? Na to není žádná jednoduchá odpověď.
Současné styly hry kladou velké nároky na odolnost paliček. Proto snaha výrobců je nabídnout takový materiál, aby splnil většinu požadavků na něj kladený. Berte ale v úvahu, že ideální dřevo neexistuje a výsledek je vždy jen řadou kompromisů, nutných k dosažení optimálních vlastností paliček. Materiál na paličky by měl být tvrdý, odolný proti lomu, štípání, odírání a drolení, mít velkou hustotu a měrnou hmotnost, být pružný, a dobře absorbovat mechanické rázy vznikající při úderu paličky. 

Výběr paliček bude proto záviset na osobní zálibě a specifických hudebních požadavcích.
Podle současných poznatků zhruba 50% bubeníků dává přednost hikoru, 35% bílému (japonskému) dubu, 10% javoru a zbývající 5 procent volí ostatní dřeviny, jako habr, břízu, palissandr, lancewood, eben, a různé další převážně tropická dřeva. Pokud Vás toto rozdělení podněkud zarazilo, vězte, že tyto data vycházejí z celosvětových údajů. U nás je situace naprosto odlišná 70% bubeníků používá habr, 28% hikor, 1,5% javor, buk nebo břízu, a 0,5% ostatní zde uvedené materiály.

Mechanické vlastnosti použitého dřeva:
Abychom jim lépe porozuměli, je nutno alespoň v kostce znát strukturu dřeva. Pokud máte širší znalosti z botaniky a dendrologie, doporučuji Vám následující pasáž přeskočit. Pro Vás ostatní to maximálně zjednoduším. Dřevo dělíme na dvě základní skupiny: jehličnaté a listnaté. Strukturou dřeva rozumíme v tomto případě uspořádání a tvorbu letokruhů, stavbu buněčného pletiva (epitel, kambium), vlásečnic sloužících k výživě stromu (tracheje, tracheidy) a přítomností jádra.



 

 

 

  • Letokruhy vznikají při růstu dřeva. Je to vrstva, o síle 0,2 - 4 mm narostlá během jednoho roku. Letokruh tvoří 2 části: 
    jarní přírůstek - je vrstva buněk nově vzniklá během jara v období vegetace a zahrnuje většinu tohoto letokruhu. Je tvořen buňkami s menší pevností a na rozhraní s letním přírůstem je protkán vlásečnicemi sloužícími k přívodu živin. 
    letní přírůstek - vzniká v období léta a podzimu. Je silný jen několik desetin mm ale oproti jarnímu přírůstu se vyznačuje enormní tvrdostí a pevností. 
  • Výsledná skladba letokruhů záleží na druhu dřeva, stavbě jednotlivých buněk, buněčného pletiva a soudržnosti vrstev - což v konečném důsledku dává pevnost a odolnost paličky.
    Letní a jarní přírůstky musí tvořit homogenní buněčné pletivo. To se v přechodech mezi jarním a letním přírůstem nesmí podélně dělit. V takovém případě dochází k podélnému štípání  a loupání paliček a opotřebení špičky.
    Rozdíl v pevnosti mezi jarním a letním přírůstkem a nehomogenita buněk v místě průchodu vlásečnic má značný vliv na drolení a osekávání paliček o činely.
    Malá pevnost buněk a jejich nevhodná stavba má značný vliv na praskání a lámání paliček, nebo jejich opotřebení o činely a hrany bicích.
  • Většina jehličnatých dřevin značně trpí uvedenými nectnostmi, jejich dřevo je řídké a má malou pevnost. Proto se při výrobě používají převážně listnaté dřeviny. Hodně ale také záleží na tom, jak rychle dřevo rostlo a na jakém stanovišti. Jako naprosto extrémní příklad může posloužit smrk: Paličky z něj přerazíte při první ráně. Ovšem pokud použijete k výrobě dřevo z větve, která byla mechanicky namáhaná a na exponovaném stanovišti, bude se pevnost rovnat paličce z hikoru!!! Je to proto, že buněčné pletivo větve musí vydržet extrémní namáhání, přirůstá jen po velmi malých vrstvách a samotné buňky jsou velmi pevné a houževnaté.
  • Většina listnatých dřevin během růstu mění svou strukturu a hustotu a vytváří tzv. jádro. Je to dřevo v oblasti středu kmene, jehož buňky již odumřely a mívá odlišné zabarvení a někdy i mechanické vlastnosti. Dřevo na okraji kmene se nazývá běl. 
  • Každé dřevo má svůj naprosto specifický zvuk při hře. Pozor - nezaměňujte tuto vlastnost s rezonančními vlastnostmi dřeva. To je totiž schopnost dřeva zesilovat a modulovat tóny. Této vlastnosti se využívá při výrobě akustických hudebních nástrojů, ovšem hovořit o ní v souvislosti s paličkami je naprostý nesmysl.
  • Velmi důležité z hlediska pevnosti materiálu je optimální vlhkost paličky. Ta by se měla pohybovat mezi 10 - 14% což je běžná vlhkost přírodně vysušeného dřeva. V žádném případě by dřevo nemělo projít sušárnou, kde bývá vysoušeno na 6 - 8% vlhkosti. To sice zaručuje, že paličky zůstanou po vysoustružení perfektně rovné, nicméně jsou daleko křehčí a náchylnější k opotřebení. Navíc při sušení v sušárně dochází vlivem použité technologie k mikroskopickému narušení homogenity buněk, čímž se snižuje jejich pevnost.

 

Během období od 40 let až po současnost se vydělilo několik materiálů, které se v současné době používají. Zde jsou seřazeny podle významu a podle nejčastějšího použití.

Hikor  (hickory, american hickory, americký bílý ořech) 
je nejoblíbenější a nejrozšířenější materiál používaný k výrobě paliček. Ideálně kombinuje váhu a pevnost ve správných proporcích a jeho struktura mu umožňuje dobře pohlcovat vibrace a dynamické rázy vznikající při hře. Je velmi dobře odolný proti lomu, hůře ale proti podélnému štípání. Je poměrně těžký, nicméně pro jeho oblibu a rozšířenost se stal jakýmsi standardem pro porovnávání hmotnosti paličky k jiným materiálům. Pochází z střední a východní části Spojených států (západní Texas, Nebraska, Tenessee, Alabama, Missisipi, Karolína, Florida, ..) Existuje zhruba 16 základních druhů, které se rozlišují podle struktury a hustoty materiálu na dvě základní skupiny:  Pecans skupina, přičemž tato se k výrobě paliček nepoužívá, a tzv. pravý bílý ořech, který zahrnuje 4 nejrozšířenější druhy. Pro výrobu paliček se nejčastěji používá druh Carya Ovata nebo Carya Tomentosa .

Část dřeva kmene obsahuje jádro. Protože má medově hnědou, značně nestálou barvu, nepatrně kolísavou pevnost a je o něco těžší než zbytek kmene, většina firem z něj nevyrábí. K výrobě používají pouze vrchní vrstvu dřeva bílé barvy v síle 10 - 30 cm, nazvanou běl. Jádrový hikor používají firmy většinou pod barvu, nebo pro speciální řadu paliček určenou pro trochu razantnější hraní. Paličky z hikoru jsou vhodné pro všechny styly, a zvláště tam, kde je nutno použít více razance při které se paličky z jiných materiálů často lámou.

Bílý dub (oak, Shira Kashi oak, white oak, gold oak, japonský bílý dub, americký bílý dub)
Po hikoru druhý nejoblíbenější materiál. Vyznačuje se vysokou hustotou dřeva stejnou hmotností, značnou odolností proti oděru (osekání) o činely, je velmi tuhý a odolný proti ohybu, vykazuje velkou soudržnost po vláknech, což ho činí více vyváženějším a odolným proti opotřebení. Hmotnostně je asi o 10% těžší než hikor. Tento materiál je vysloveně americká záležitost, paličky z něj vyrobené se do Evropy a k nám dovážejí jen velmi sporadicky (a u nás dostupné pravděpodobně vůbec nejsou).  Rod Quercus - dub je celosvětově rozšířený, zahrnuje přes 300 druhů. Z hlediska pevnosti se dělí do tří základních skupin, z nichž pro výrobu paliček se používají druhy ze skupiny Leucobalanus - tzv. bílé duby. Tyto jsou nejčastější:

  • Japonský bílý dub - Shira Kashi oak (Quercus Myrsinaefolia) je původem z hornatých oblastí Japonska, Koreje a Číny a je z dubů nejpoužívanější pro výrobu paliček Téměř 90% paliček vyrobených z dubu je zhotoveno z tohoto druhu.
  • Japonský zlatý dub (Gold oak) je asi o 10% těžší než bílý dub (shira kashi) a o 20% těžší než hikor. Nabízí bubeníkovi extra váhu bez radikálního zvětšení rozměru paličky, pro tuto vlastnost se ale zároveň používá velmi sporadicky. U nás a v Evropě je tento materiál zcela neznámý.
  • Americký bílý dub - zahrnuje 9 druhů. Sporadicky se používají pro výrobu paliček jako náhrada shira kashi, ale větší význam pro své horší vlastnosti nemají a slouží spíše jako náhrada. Nejčastěji se používá white oak - Quercus alba.

Paličky z dubu jsou vhodné tam, kde je požadována značná váha v poměru k průměru paličky, velká odolnost proti drolení o hrany činelů. extrémní tuhost a minimální pružnost paličky. Jsou použitelné pro razantní hru a průraznější zvuk při hře na činel.

Javor (maple)
Co do používání ve světě třetí nejoblíbenější materiál. Je relativně lehký - oproti hikoru zhruba o 15 - 20% Jeho odolnost je menší, trpí více na oděr o činely a lom, poměrně dobře absorbuje dynamické rázy a vibrace. 

 
Javor je celosvětově rozšířená dřevina zahrnující zhruba 120 druhů, přičemž v Severní Americe se vyskytuje 13 a v Evropě 6 základních druhů. Ty se z hlediska pevnosti dělí do dvou skupin: měkké javory a tvrdé javory. Z této skupiny jsou používány nejčastěji tyto druhy: 

Javor cukrový (Acer saccharum), Javor černý (Acer nigrum), Javor červený (Acer rubrum), Javor jasanolistý (Acer negundo) a další. Vyskytují se na středozápadě a severu Spojených států a v Kanadě. Většina importovaných javorových paliček je vyrobena z těchto dřevin. Javor mléč, (Acer platanoidesjavor klen, (Acer pseudoplatanus) jsou dřeviny, které nejčastěji používají evropští výrobci. Ovšem tyto materiály bohužel patří do skupiny měkkých javorů a paličky z nich vyrobené mají horší vlastnosti, než paličky z javorů amerických. Z našich materiálů je  k tomuto nejvhodnější javor babyka, (Acer Campestre) jehož vlastnosti jsou s americkými javory plně srovnatelné.

Javor je oblíbený v případech, kdy je požadován velký průměr paličky s menší hmotností. Bubeníkovi poskytuje větší cit a kontrolu. Je ideální pro studio, jazz, symfonické aplikace, nebo pro lehčí hraní kladoucí důraz na pohotovou reakci paličky a techniku hry.

Habr (hornbeam, weissbuche)
Tento materiál je vysloveně evropská a česká specialita, ve světě zatím moc známý není. Vyznačuje se značnou homogenitou dřeva, pevností, poměrně dobrou tuhostí, hůře pohlcuje dynamické rázy. Oproti hikoru je lehčí o 8 -10% a v porovnání s ním má i menší životnost. 
Habr se vyskytuje hlavně v Evropě a Asii. Z dvaceti existujících druhů je používán k výrobě paliček nejčastěji habr obecný (Carpinus betulus). Ostatní druhy nemají větší význam, i když se částečně používají také. V USA je velmi sporadicky používán American hornbeam (Carpinus caroliniana) pro jehož dřevo se tam používá označení ironwood. Je oblíbený hlavně jako cenová náhrada hikoru. Používá se pro všechny styly hry a pro svou menší váhu oproti hikoru je oblíbený pro svou dynamiku, svižnější reakci a lepší kontrolu nad paličkou. Při hře na činelech dokáže zdůraznit oproti hikoru díky své homogenitě hlavně nízké a vysoké tóny, a zároveň dává výrazný zvonivý zvuk.

Akát (acacia)
Houževnatý a velmi pružný materiál, značně oddolný proti přeražení. Dobře pohlcuje mechanické rázy, jeho odolnost oproti otěru o činely je celkem průměrná, při silové hře přes rantl rytmičáku, nebo naplocho na činely má tendenci se loupat po letech. Je asi o 10% lehčí než hikor. U některých bubeníků může působit problémy, protože ve styku s potem občas uvolňuje stopová množství solí. Také tento materiál je ryze česká specialita, ve světě se téměř vůbec nepoužívá. 
Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je původem z východních částí severní Ameriky, kde se vyskytuje více druhů. Kolem roku 1640 byl dovezen francouzským botanikem Jeanem Robinem  na královský dvůr, odkud se později rozšířil po celé Evropě. Je vhodný pro lehčí styl hry, kdy bubeník požaduje dobrý odskok a dobrou živou reakci paličky. Není vhodný na dlouhotrvající akce a několikahodinové koncerty, při kterých se mohou projevit výšepopsané negativní vlastnosti. Ideální do studia.

 

buk (beech, buche)
Poměrně lehký méně pevný materiál, hůře oddolný proti lomu, značně trpí otěrem o činely a oštípáním špičky. Byl používán hlavně v minulosti (bývalá firma Amati). V současnosti je používán pro výrobu paliček jen velmi sporadicky a pouze v Evropě.
Buk lesní (Fagus Sylvatica) je původem ze střední Evropy. Pro výrobu paliček má sporadický význam pouze tento druh a to proto, že je u nás jedna z nejrozšířenějších listnatých dřevin.Paličky z buku mají neobyčejnou pohotovou odpověď a současně jsou velmi  dobře ovladatelné. Dávají plný a jasný zvuk na bubny a činely. Jsou použitelné pro jazz, pochodovou a populární hudbu, naprosto nevhodné pro rychlou a silovou hru.

 

bříza (birch)
Lehký měkký materiál, který se používá k výrobě špejlových paliček. Má totiž jednu neocenitelnou vlastnost: jeho buňky tvoří vlákna podobná lněným vláknům, takže špejle lze sice roztřepit a rozdrobit, ale nedají  se přerazit - což je častý problém bukových špejlí, které se někdy používají jako náhražka.
Bříza (Betula spp.) je rozšířená po celém světě. U nás a v Evropě je nejčastější bříza bradavičnatá (Betula pendula), na severu Ameriky a v Kanadě pak bříza černa (Betula Nigra) bříza papírovitá (Betula papyrifera), sweet birch (Betulalenta) yellow birch (Betula alleghaniensis), a dalších asi 30 druhů. K výrobě špejlovek začali břízu jako první používat Američani (Pro Mark) a až po čase se tento materiál dostal až k nám. V našich podmínkách je občas nahrazována lípou, která má podobné vlastnosti.

Palissandr (rosewood  pallisandre du Honduras/Brazil, Dalbergia)
Tento materiál se občas používá a je určen pro naprosto exkluzivní aplikace. Dřevo je velmi tvrdé a vyznačuje se hlavně nádherným, čistým a nezaměnitelným zvukem zvláště na činelech. Je naprosto nevhodný pro rychlou nebo silovou hru, protože je křehký a značně trpí na otěr o činely. Váhově je srovnatelný s hikorem, nebo mírně těžší. 
Původem je ze střední a jižní Ameriky (Honduras, Nicaragua, Brazílie, Venezuela) Zahrnuje přes 200 druhů, z nichž nejpoužívanější je Honduras palissandre (Dalbergia Stevensonii) a Brazil palissandre (Dalbergia Nigra) Je obtížně dostupný, protože v důsledku dřívější nekontrolované těžby téměř vymizel a jeho současný export podléhá přísné restrikci.

 

 

 

 Lancewood
Jedná se o souhrnné označení několika různých a naprosto nepříbuzných druhů vyskytujících se hlavně v tropech a které se občas používají k výrobě. Tyto paličky jsou převážně místní specialita, dělají je jen velmi malé a nezávislé firmy s lokální působností, takže v Evropě nejsou dostupné. Podle dostupných informací se bude jednat o značně houževnaté a tvrdé dřevo váhově srovnatelné s hikorem, nebo těžší. Používají se tyto dřeviny:


PSEUDOPANAX CRASSIFOLIUS - původem z Austrálie a Nového Zélandu. Dále pak ARCHIDENDROPSIS BASALTICA  a příbuzné druhy.


 NECTANDRA CORIACEA - pochází z Floridy, Jamajky z tropických pobřežních pralesů.


OXANDRA LANCEOLATA  - Kuba Jamajka, Hispaniola, Puerto Rico. Měl by být značně odolný na ohyb a značně houževnatý. Dále pak příbuzné druhy z rodu Annonanceae z Amazonky. 

Eben (ebony) 

Tento materiál je určen opět pro vyjmečné použití. Je vhodný pro pochodové kapely, symfonické orchestry a pro klidné pasáže. Je velmi těžký (o 30 - 50% těžší než hikor) hustý, a jeho černá barva vypadá velmi efektně. Při necitlivém používání trpí rychlým opotřebením o činely. Zahrnuje zhruba 200 druhů, afrického, amerického, australského a asijského původu. Výrobou paliček z něj se opět zabývají pouze lokální firmy a tak je těžké jej specifikovat blíže. Export některých druhů podléhá omezením. (pro šťouraly - to není černě vybarvený čtvereček, ale skutečné vyobrazení materiálu!). Nejběžnější druhy, se kterými se můžete setkat  jsou tyto:

  • DIOSPYROS SRP. - African ebony Pochází z rovníkové západní Afriky (Tanzánie, Ghana, Gambie) Pod tímto názvem se zde vyskytuje více druhů.
  • DISPYROS EBENUM - Indie a jihovýchodní Asie, Srí Lanka Malajsie, Kambodža, Filipíny
  • DISPYROS TOMENTOSA pochází ze západní Indie a jihovýchodní Asie 
  • DIOSPYROS CELEBICA - Macassar ebony (pruhovaný eben) Střední Asie, Indonésie
  • CAESALPINA PARAGUARIENSIS - Brown ebony. Pochází z Argentiny a Paraguyae

Balata rouge (Massaranduba)
Manilkara Bidenatata je extrémně těžké dřevo původem z Brazílie, Kostariky a Panamy. Existuje asi 50 druhů rodu Manilkara.Váhově je zhruba o 40 - 50% těžší než hikor. Tento materiál je občas nabízen lokálními firmami v Evropě (Německo) nebo Jižní Americe. Má tlumenější zvuk a vzhledem k váze značnou razanci. Nevhodný pro rychlou hru (rock, metal) pro svou značnou váhu, více se opotřebovává na činelech. 

 

 

Ironwood 
Je to obecné označení pro různé druhy velmi tvrdých dřevin převážně tropického původu (železné dřevo) Přesněji se to nedá odlišit, například Američani takto značí dřevo habru, tropických druhů, dubu, nebo ebenu. Výroba paliček z těchto dřev je opět lokální záležitost a firmy používají pro ně nejsnáze dostupné materiály. Například: 

Azobé (Bongossi) (Lophira Alata) Africké železné dřevo. Západní a Střední Afrika tropické deštné lesy. Patří k nejtvrdším a nejoddolnějším dřevům a je velmi obtížně zpracovatelné. Paličky z něj jsou oddolné proti otěru a mají velmi průrazný zvuk na činelech.

 

 

Greenheart (Ocotea spp. Ocotea rodiaei) Velmi tvrdé a těžké dřevo ze severu Jižní Ameriky, Kolumbie, Peru, Trinidadu. Název je společný pro více druhů, jejich vlastnosti jsou ale značně odlišné.

 

  

 

Pyinkado (Ironwood) (Xylia Dolabriformis) Barmské železné dřevo. Jižní Asie Indie, Barma, Vietnam, Filipíny, těžké, houževnaté,  bohatší na pryskyřici.

  

 

Lignum vitae (Kvajak, Ironwood)
GUIACUM OFICINALE - guyacan, Palo santo, pochází z Mexika, Centrální Amerika - západní pobřeží, Západní Venezuela, a Kolumbie Jedno z nejtvrdších, nejtěžších a nejodolnějších existujících dřev. Je tak tvrdé, že k jeho opracování je nutno používat speciální nástrojové oceli, nebo slinuté karbidy, běžně používané nástroje jsou zničeny během krátké doby. Paličky z něj vyrobené přežijí naprosto vše.

alternativní materiály:

Bambus (bamboo) 

Nejedná se o strom ale o prachsprostou trávu!!! - i když je naprosto extrémě pevný a odolný na ohyb a je téměř nemožné jej zlomit. Svou pevností je srovnatelný se syntetickými materiály a materiály na bázi skleněných vláken. Do upotřebitelné velikosti (zhruba 8 -10 m) dokáže vyrůst během jednoho roku. Původem je z Číny a Vietnamu. Používá se pro výrobu štětek a špejlových paliček.

rýžová sláma (broom)

Návod: skoč do obchodu, kup tam rýžové koště, schovej ho před manželkou aby ti na něm neuletěla, pak vem nůžky, ostříhej ho, slámu svaž do svazků a jdi s ní bubnovat. Na první pohled naprostá ptákovina - leč Pro Mark něco podobného vyrábí!!! Zajímavé - s čím vším se dá bubnovat!!


Exotické a ostatní dřeviny. S paličkama z nich se s největší pravděpodobností nesetkáte, přesto se ale ve světě z těchto materiálů vyrábí.

Bocote
CORDIA GERASCANTHUS, (Mexican Rosewood)Pochází hlavně z centrální Ameriky, Ecuadoru, Panamy.




Osage orange 
MACLURA POMIFERA Původem tropická Amerika a Afrika, zdomácněl na jihu Spojených států (Arkansas, Oklahoma, Texas).  V podstatě divoký pomerančovník. Velmi tvrdé tuhé těžké a pružné dřevo.

 

 

Snakewood
LOXOPTERIGYUM SAGOTIL - Pochází ze Surinamu, je extrémně tvrdý a pevný.

  

 

 

Cocobolo (Palisandr cocobolo) DALBERGIA RETUSA Vysočina centrální Ameriky na Pacifické straně a Mexiko, Panama. Patří do rodu DALBERGIA (palissandr) Je tmavý extrémně olejnatý, což mu dává velkou oddolost, tvrdý a těžký. Použitelný na razantní hru bez přílišné námahy. Při delším používání špiní blány na bicích svou barvou a olejem v něm obsaženým.

Bubinga  (AKUME, EBANA, WAKA, OKWENI) GUIBOURTIA SPP. GUIBORTIA DEMEUSEI Rovníková Afrika Nigérie, Kamerun, Gabon, Kongo, v močálech nebo periodických zaplavených místech. Husté, tvrdé velmi hezké dřevo, obsahuje více pryskyřic, má stejnou specifickou hmotnost jak hikor. 

 

 

Zebrawood  (Zebranos, Africký Zebrawood) MICROBERLINA BRAZZAVILLENSIS. Těžké tvrdé dřevo s větším podílem pryskyřice, specifická váha je stejná jako u bubinga. Označení zahrnuje více nepříbuzných druhů s výskytem převážne v Jižní Americe a Africe. Například: Urunday - ASTRONIUM FRAXINIFOLIUM  jižní Amerika Brazílie, Venezuela, velmi oddolné dřevo. Arariba - CENTROLOBIUM PARAENSE  Brazílie. Extrémně těžké, tvrdé, velmi pevné dřevo.

Teak TECTONA GRANDIS. Rod: VERBENACEAE Indie, Barma, Thajsko, Indonésie, Jáva, Filipíny. Jinak uměle rozšířený v tropickém pásmu v celém světě. Je středně tvrdé a lehčí méně pohlcuje vibrace, a je vhodné pro lehčí technickou hru.

 

Purpleheart (AMARANTH) PELTOGYNE SPP., PELTOGYNE PANICULATA, PELTOGYNE PORPHYROCARDIA, PELTOGYNE VENOSA Původem z  Brazílie - oblast Amazonky, Jižní Amerika, Guyana, Surinam, Panama. Purpurově zbarvené tvrdé dřevo s vyšší hmotností, pevné, oddolné, obsahuje lepkavé silice.

  

Padouk (PADAUK MUTUI, NGULA, BOSULU) PTEROCARPUS SOYAUXII Původ: Západní Afrika , Kamerun, Gabun, Kongo, Zair, Angola, v nížinatých deštných lesích. Je známo přes 17 druhů. Korálově červené až čerenohnědé dřevo váhově rovnající se hikoru, středně tlumí otřesy, je tuhý. Při delším používání uvolňuje pryskyřice a zabarvuje blány.

 

Mahogany Africký mahagon: Sapele ENTANDROPHRAGMA CYLINDRICUM Honduras mahagon: (CAOBA, CHICULTE) SWIETENIA MACROPHYLLA Mahagon je také souhrnné označení pro více druhů (přes 250). Původ: Afrika, Jižní Amerika, Honduras, Yucatan, uměle rozšířen v tropickém pásmu po celém světě. Lehčí váha, méně oddolný, hodí se pro studio, jazz, a lehčí hru, má výbornou reakci. Používán lokálními firmami, které mají vytypované své druhy, ze kterých paličky dělají.

Walnut (Black Walnut, Ořešák černý, vlašský ořech) 
JUGLANS SPP. Zahrnuje 15 druhů původem z severní  severozápadní části USA, Jižní Ameriky a Euroasie. Pro výrobu paliček mají význam: JUGLANS NIGRA (ořešák černý) JUGLANS AUSTRALIS Walnut - pravý vlašský ořech, s nepatrně tmavším dřevem, který pochází Floridy, Texasu a Paraguay v jižní Americe. V Evropě a u nás se pak vyskytuje druh JUGLANS REGIA - ořech, ovšem z něj se paličky nevyrábí. Dřevo je pevné, poměrně těžké, tvrdé  a velmi oddolné. Výborně - lépe než hikor pohlcuje otřesy a dynamické rázy. Paličky z něj jsou použitelné pro jazz, studio, koncerty a jsou velmi dobře ovladatelné. Nehodí se pro razantní a "tvrdé" hráče. 

Courbaril (Northern Cherry BRAZILIAN Cherry JATOBA) HYMENAEA COURBARIL. Pochází z tropické Střední a Jižní Ameriky, Brazílie, Bolívie, Peru, Panamy, Mexika. Má středně husté a tvrdé dřevo váhově se rovnající černému ořechu, které dává čistý a "vřelý" zvuk.

Ostrya 
Existuje 8 druhů. Původ: východní Asie/Japonsko, Spojené státy a Kanada Má velmi tvrdé dřevo a je příbuzný habru.
Red heart  - o tomto materiálu nemám žádné informace.
Thuya buri - o tomto materiálu nemám žádné informace.

Jinak ještě informace pro detailisty: Odhaduje se, že na světě se vyskytuje 25 - 30000 druhů dřev, z nichž je alespoň částečně využíváno 3 - 5000. Takže paličky je opravdu z čeho dělat! 
Pokud jste to dočetli až sem, je vám určitě dost divné, proč se používají k výrobě jen dva nebo tři materiály, když existuje tolik alternativ a možností. Odpovědět na to se dá jedním slovem: 

Ekonomika.
Je totiž rozdíl, když máte zpracovat kmen silný 70 cm a dlouhý 10 m s naprosto rovnými letokruhy, (hikor) nebo nějaké roští které je v metrových délkách, silné max. 20 cm a křivé až hrůza, takže z toho spoustu vyhodíte, nebo naopak dostupné, ale bestiálně drahé (eben, palissandr). A je také rozdíl, když vám materiál roste doslova za plotem továrny nebo když ho musíte dovážet až odněkud z horoucích pekel. Proto jsou Američané světovou velmocí ve výrobě paliček (aby ne, když mají špičkový materiál doslova za humny), proto je nejrozšířenější materiál hikor, a proto se paličky z něčeho jiného, co by možná mohlo být lepší nikde nenabízí.

Latinské názvy dřevin: 
Pro účel tohoto článku jsem je byl nucen použít. (pokud mě byly známy). Je to totiž mezinárodně používané naprosto jednoznačné označení, které přesně charakterizuje popisovaný druh. Skládá se z rodového a druhového jména. Zkratka SPP. uvedená za rodovým jménem znamená "species - druhy" a  znamená, že uvedený rod má více druhů, které nejsou vyjmenovány. Pro většinu materiálů totiž neexistuje přesný český název a použití obecného názvu je nepřesné, Příklad: pokud uvedu, že paličky vyrábím z javoru, který má přes 120 základních druhů,  je z hlediska pevnosti naprosto zásadní rozdíl, z jakého druhu ho dělám. 

Závěrem bych chtěl poděkovat všem recenzentům jejihž připomínky přispěly k obsahu a konečné podobě této stránky.